Strečink. Většina z nás ví, že by ho dělat měla, a většina většiny ho nedělá. Tak schválně, kolikrát jste si v poslední době řekli, že se po běhu protáhnete? Že se dynamicky před fitkem rozhýbete? Že se protáhnete hned po probuzení? A teď ruku na srdce, kolikrát jste tenhle slib sami sobě splnili?
Já (Niki) si ruku na srdce dám a přiznám sobě i vám, že nebýt tréninkového plánu a přísného oka mého trenéra, který mi 10-20 minut strečinku po každém běhu dá (a mně je tudíž hloupé se na to vykašlat), nevím, zda bych nepatřila spíš do výše avizované většiny.
A tak tento článek berme jako takový testimoniál a začněme hromadně alespoň drobný důraz na strečink klást. Prvně si ale přečtěte, proč je strečink důležitý a kdy ho zařadit.
Dynamický vs. statický strečink
Strečinky rozeznáváme dva – dynamický a statický.
Dynamický strečink slouží především k mobilizaci kloubních ploch a částí těla, které budou v následném tréninku zatíženy.
Jak název napovídá, jedná se o strečink, během něhož nesetrváváme ve výdržích a limitních pozicích, ale přecházíme kontrolovaně z pozice do pozice v několika opakování.
Druhým typem je strečink statický. Tento typ je vhodný pro rozvoj flexibility a spočívá v zaujmutí krajní pozice v rámci zvolených cviků a setrvání v ní.
Kdy strečink zařadit?
I tady mají oba typy strečinku specifické místo.
Dynamický zařadíte před samotnou tréninkovou jednotkou a po rozcvičce.
Pokud chodíte do fitka, vaše první kroky by měly vést ke cardio zóně či volné zóně. Deset minut nejspíš dáte rozcvičce a pak je chvíle dynamického strečinku. Stačí 3-5 minut dynamičtějších pohybů, které vám připraví klouby a svaly na samotný trénink.
Dynamický strečink zařaďte i v rámci bežeckého treninku (např. formou běžecké abecedy), a to po pár minutách pomalého rozklusání.
Statický strečink zařazujete až po tréninkové jednotce, případně kdykoli, kdy máte chuť se protáhnout a uvolnit.
Opět nemusíte nic přehánět. I zde stačí 5-10 minut kvalitního protažení.
Proč na strečink bazírovat?
Možná se může zdát, že o nic nejde a že vás přeci pár minut strečinku nespasí. Inu, nemusí, ale může.
Jít na akci „za studena” není úplně to nej, co pro své tělo můžete udělat. Svaly nejsou dostatečně prokrvené a zvyšuje se riziko poškození svalových vláken.
Po pár minutách dynamického strečinku jsou svaly pružnější, silnější a rychlejší. Nehledě na to, že se vám při jejich provádění zlepšuje stabilita celého těla, koordinace a zpěvňuje střed těla. Z dynamického strečinku tak můžete benefitovat i do hlavní cvičicí jednotky.
Statický strečink učí naši nervovou soustavu uvolnění. Ta se díky pravidelnému strečování přizpůsobí na mírně nepřijemný pocit u samotného protažení a postupně tak dosahujete větší délky svalů. Neznamená to ale, že čím více natáhnutá svalová vlákna máte, tím lepší sportovní výkon podáte. „Přetažená” svalová vlákna vypovídají spíše o útlumu nervové soustavy.
Jak ano!
- s maximální koncentrací
- kontrolovaně
- se zaměřením na brániční dýchaní
- v mírném diskomfortu
A jak rozhodně NE!
- rychle
- bez rozmyslu
- ostrá a pulzující bolest
A pokud hledáte lekci, která vás protáhne a uvolní, mrkněte na tyto lekce nebo si dejte jednu z těch jógových.