Je to jen v hlavě: “Díky vašim videím jsem se zamilovala do pohybu a cvičení.”

Lucka, tatérka a zajímavý člověk – možná ji znáte pod Instagram přezdívkou @jetojenvhlave – propadla zdravé stravě a pohybu. Vždycky tomu tak ale nebylo. Třeba ještě v lednu 2018 Lucka vážila o 51 kg víc než teď. Před dvěma lety se rozhodla to všechno změnit.

Jak změnila svůj styl života a jak ji ovlivnil přímo FITFAB Strong? Pojďte si přečíst inspirativní rozhovor Andrejky Mokrejšové s Luckou Vaninovou:

Jak to všechno začalo?

Andrejka:

Ahoj Lucko, znám tě z Instagramu, takže vím, že jsi tatérka a především velký motivátor v oblasti zdravé stravy, cvičení a hubnutí, protože sama jsi za dva roky zhubla přes 50 kg. Tak by mě zajímalo, jak to všechno začalo.

Lucka: 

Ahoj Andrejko, noo, paradoxně to všechno začalo v únoru 2018, ne v lednu novoročním předsevzetím. Byla u mě na tetování znovu jedna klientka. Jenže tentokrát přišla a vypadala zdravě a žensky. Řekla, že byla na bariatrické operaci a díky tomu tolik zhubla. 

Takže jsem o tom začala uvažovat, ale pak jsem si přečetla o všech rizicích a řekla si, že do operace jít nechci. Možná mi to bude trvat delší dobu, ale rozhodně do té změny půjdu.

Pozn.: Při bariatrické operaci je pacientům odebrána část žaludku, což jednoduše způsobí to, že může jíst pouze omezený objem – a tím tak i zhubnou. Jak sama ale říká Lucka, je tam mnoho rizik, zákrok není pro každého a je jen součástí dlouhého procesu, při kterém je potřeba absolutní součinnost pacienta a přísné dodržování nového režimu.

Andrejka: 

Takže jsi nikdy předtím nezkoušela hubnout, nikdy jsi nechtěla nic změnit?

Lucka: 

Vlastně ano. Vždy to byly jen takové pokusy. Myslela jsem si, že musím jíst podle všech těch hloupých diet, které jsem ještě jako náctileté četla v časopisech. Myslela jsem si také, že k tomu musím cvičit hrozně moc cardia.

Teď už vím, jak naivní jsem byla. Pro člověka s nulovou fyzičkou a takovou váhou to bylo naprosto nereálné. Vydržela jsem u toho vždy tak týden. Po nějaké době jsem byla úplně rezignovaná a říkala si, že dokud pode mnou nerupne židle, je to v pohodě.

A vlastně až když jsme poprvé viděla tu klientku, tak mi došlo, že bych v létě mohla jít po koupališti a cítit se dobře.

Andrejka: 

Říkala jsi, že ti nevadilo, že to bude trvat delší dobu, ale prostě jsi začala. Čím jsi začala, jak jsi upravila stravu?

Lucka: 

Už od začátku jsem se snažila jíst pestře a zdravě. Nepouštěla jsem se do žádných striktních diet. Nemám ráda extrémy a snažím se je nedělat. 

Přečtěte si článek Kde sehnat spolehlivý jídelníček na míru

Andrejka: 

Ani klasiky typu “žádné ovoce odpoledne” se tě nedotkly?

Lucka: 

Naštěstí ne. Poměrně brzy jsem našla rozumné zdroje informací. Naučila jsem se, že sacharidy pravdu neví, kolik je hodin. Ni

Nicméně dlouho jsem si ještě myslela, že se prostě musí jíst pět malých porcí denně. Jenže k mojí práci to úplně nejde. Někdy tetuju opravdu několik hodin v kuse a nemůžu se jít nasvačit. Po čase jsem se naučila jen 2-3x denně větší porce vyváženého jídla. Moc mi to vyhovuje.

Andrejka: 

O tom, kolikrát denně jíst se lidé hodně baví a je to jedna z nejčastějších otázek, kterou vůbec ve FITFAB Strong dostáváme. Vždycky se snažím vysvětlit, že to záleží na mnoha faktorech. Je to o zvyklostech, na kterých už člověk začíná. Na tom, jak člověk sportuje, jestli si raději jen tak něco zobne, v kolik člověk vstává a chodí spát a samozřejmě i na tom, jaké má možnosti. Spousta lidí v práci jednoduše nemá možnost se v klidu nasvačit. Důležité je pak říct, že každý to může mít trochu jinak a neexistuje jedna správná cesta, která by fungovala všem.

Lucka: 

Přesně tak, taky jsem si na tohle musela přijít a začít poslouchat svoje tělo. Ze začátku jsem měla občas i trochu hlad, než mi došlo, že teda asi musím jíst o trochu víc. 

Andrejka: 

To bych řekla, že je velmi časté. Když se člověk rozhodne hubnout, automaticky u toho začne hladovět. Přitom je to vlastně zbytečné a akorát to vede k selhání. Kdyby se redukce nastavila od začátku rozumně, takže jen lehce, aby tělo redukovalo, ale nehladovělo, tak by to nesvádělo k opakovaným selháním a zase k novým začátkům.

Lucka: 

Já se právě proto snažila od začátku jít cestou intuitivního stravování. Prostě jsme dělala to, co jsme si myslela, že je správně. Vyřadila jsem tatarku, čokoládu a podobné, naopak jsem zařadila víc celozrnného pečiva, zeleniny a tak.

Andrejka: 

Ono to tak často je, že moc dobře všichni víme, jaké jsou pro nás ty lepší volby. Jenže často se lidi místo toho zaměří na jednu konkrétní složku, ať už na tu, která jim hubnutí má zpomalit, nebo naopak nakopnout. Přitom je to především o celku, nikoliv o nedůležitých detailech. 

Lucka: 

Je to vlastně strašně jednoduchý, a to je vlastně i to nejtěžší. Uvědomit si, jak jednoduchý to je.

Přečtěte si Andy článek, jak se rozhodla změnit svůj přístup ke stravě a cvičení

Andrejka: 

Takže jsi takhle upravila stravu a to ti od února 2018 vydrželo až doteď?

Lucka: 

Ano i ne. Nikdy jsem nepřestala jíst zdravě, ale asi půl roku od začátku se hubnutí zastavilo a já si zkusila stáhnout kalorické tabulky a jet podle nich. 

Pro laiky může být nastavení hodnot komplikované

Andrejka: 

A jak sis poradila s nastavením, pro laiky to může být hodně komplikované, aby si hodnoty nastavili správně. Lidé mi často posílají svoje nastavení a bohužel většinou pro jejich případ nastavení vůbec nedává smysl a často teda ani matematicky nevychází. 

Lucka: 

To byl trochu oříšek, snažila jsem se si najít vždycky aspoň 3 – 4 zdroje, z kterých jsem čerpala a podle toho to nějak nastavit. Tabulky mi hodně pomohly v tom, že jsem pochopila, že si občas můžu dát i něco, co na první pohled není zdravé, ale že pořád můžu být v deficitu a přitom si klidně dát kousek čokolády. 

Přečtěte si Andrejky článek o tom, jak si poradit s hubnutím sám a jak si nastavit makroživiny

Andrejka: 

Hlavně jde o to, jak je celý jídelníček vyvážený. A dát si občas kousek čokolády nebo třeba pizzu je vlastně důležité i pro psychiku člověka. Pro psychiku je taky hodně důležitý sport, stejně tak pro zdraví obecně a hubnutí. Jak jsi to měla s pohybem ty, byla jsi zvyklá se hýbat od dětství?

Lucka: 

Bohužel jsem nebyla zvyklá se hýbat, i vzhledem ke své práci jsem spíše seděla a večer si raději lehla na gauč k televizi. Začala jsem proto nejdřív s chůzí a s programy FITFAB Light, které jsem cvičila téměř denně. 

To mě hodně motivovalo, protože jsem se sice zapotila, ale zvládla jsem to a měla jsem dobrý pocit.

Andrejka: 

To je super. To je asi další klasika, že to lidé na začátku plní odhodlání přepálí a další týden nejsou schopni se pohnout přes velkou bolest svalů. A chůze je určitě hodně důležitá, je to nejpřirozenější pohyb a zároveň při velké váze i mnohem vhodnější než běh, kdy si lidé často velkou zátěží a špatnou technikou spíše ublíží. 

Lucka: 

Je to tak, je normální, že občas člověk dělá něco dobře a něco špatně. Já se na to vždycky snažila jít s nějakým selským rozumem.

Andrejka: 

A zkoušela si i nějaký další sport nebo jsi zůstala jen u chůze a domácího cvičení?

Díky vašim videím jsem se zamilovala do pohybu a cvičení

Lucka: 

Postupně jsem zkoušela i vaše těžší programy, mám odcvičený i FITFAB Strongest. Díky vašim videím jsme se zamilovala do pohybu a cvičení. Taky jsem se zamilovala do fitboxu a začala jsem chodit do fitka. Teď dokonce s fyzioterapeutkou, abych měla jistotu, že dělám cviky správně.

Andrejka: 

To je super, minimálně na začátku je hodně důležité myslet na techniku, než si to tělo zautomatizuje. Proto je dobré nevolit hned nejvíc náročná videa nebo cvičení a ideálně zajít za zkušeným trenérem nebo fyzioterapeutem, který s tebou vše procvičí správně. Je naopak něco, co bys teď třeba chtěla zkusit?

Lucka: 

Teď mě asi nic nenapadá, ale začala jsem jednou týdně cvičit jógu podle videí a během nouzového stavu jsem dokonce začala s během. 

Andrejka: 

To je perfektní! Neplánuješ nějaký závod?

Lucka: 

Přemýšlím, že bych se přihlásila na 6km závod, který se běží na podzim, ale hlavně mě hodně láká závod typu Spartan race. 

Andrejka: 

Hezky, tak to budu držet palce, ať se něčeho takového v dohledné budoucnosti zúčastníš! Luci, a jak často si dopřáváš odpočinek?

Lucka: 

Tak s tím jsme měla na začátku hodně velký problém. Měla jsem pocit, že když jeden den nic nebudu dělat, hned vše půjde do kopru. Třeba ještě půl roku zpátky jsem s tím měla problém. 

Andrejka: 

A jak jsi to tedy změnila?

Teď už chápu, že regenerace je fakt potřeba

Lucka: 

Už to bylo psychicky fakt neúnosné. Musela jsem se donutit si odpočinout a hned jsem se cítila lépe. Teď už chápu, že regenerace je fakt potřeba a že není potřeba, abych se denně hodinu mordovala. Raději jdu třeba na procházku nebo si dám úplně jemnou jógu a když mám hodně aktivní den, třeba lítám po městě, tak už ten den necvičím vůbec.

Andrejka: 

To je super přerod v hlavě. Když už jsme u té změny myšlení, co třeba tvoje motivace ke cvičení a zdravému jídlu. Co je důvod, proč to všechno děláš?

Lucka: 

Ze začátku to bylo hlavně proto, abych se sama sobě víc líbila. To už mě přešlo. Baví mě, jak dobře se totiž cítím a být zdravá je fakt nejvíc, co sama sobě můžu dát. Je mi jasný, že se nikdy nezbavím povislé kůže a strií a nebudu mít vyrýsovaný břicho. Ale je pro mě skvělý vidět, že jsem silná a co sama dokážu. 

Andrejka: 

Je to tak. Není to o tom, že by člověk něco obětoval, ale naopak do sebe investuje. 

Lucka: 

Přesně tak. Všechno mi to ohromně dává smysl a dělá mi to neskutečnou radost.

Andrejka: 

A jaké to je vidět svoje fotky zpětně?

Lucka: 

Nedávno jsem viděla dokonce i video. Nechápu to. Nikdy jsem se nevnímala takhle hrozně. Nechápu, že jsem mohla být takhle slepá, ale jak to šlo postupně, tak jsem neviděla, jak daleko to došlo. Bylo mi to prostě jedno, jsem tak ráda, že se to všechno změnilo.

Andrejka: 

Jsi obrovskou inspirací i pro ostatní lidi, jaké to je pro tebe?

Lucka: 

Je to hustý! Je to neuvěřitelný, chodí mi hrozně moc zpráv, někdy i fotky. Mám hodně holek, se kterými si píšu pravidelně, ale i takové tiché pozorovatelky, které třeba pošlou porovnávací fotkou, že před půlrokem díky mně začaly se změnou a moc mi děkujou, že viděly, že to fakt jde. Trochu sobecky mě to uspokojuje, haha.

Andrejka: 

A motivuje tě to i zpětně? 

Lucka: 

Určitě, díky tomu jsme se naučila rozeznat to, kdy jsem sama líná a nebo opravdu zničená. Když jsme líná, vyhecuje mě to a jdu si zacvičit a pak se cítím skvěle.

Nedělejte to z nenávisti k sobě, ale naopak z lásky k sobě

Andrejka: 

A dala bys na závěr jednu radu našim čtenářům?

Lucka: 

Nedělejte to z nenávisti k sobě, ale naopak z lásky k sobě. Ta představa, kterou máte a čas, který tomu dáte, je ta nejlepší investice.

Andrejka: 

Moc děkuju za skvělý povídání.

PS: Chcete ještě více motivace? Pořiďte si na rok 2021 náš FITFAB Diář. Už je v tisku a brzy v prodeji!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *